Nevidí cestu životem. Jak pomoci?

    596 views
    - Reklama -

    „Sestra se pokusila o sebevraždu, naštěstí se jí to nepovedlo. Důvody: neřešení předchozích problémů, stres ze zkoušek a lidí a nestálé partnerské vztahy. Jediné, co jí pohánělo, byl sport a práce u policie, ale díky tomuto činu ji nadále nemohou zaměstnávat. Tudíž nevidí smysl života už tuplem. Psychologové u ní žádnou psychickou nemoc neobjevili, jen říkají, že má složitou impulzivní povahu. Potřebuji poradit: Jakou Vaší knihu jí pořídit, abych ji namotivoval do života, a že všechny problémy jsou řešitelné.“

    Děkuji za důvěru, s jakou mi píšete. Nevím, zda některá z uvedených úzkostí převažuje. Jsou-li pro ni všechny přibližně stejně těžké, pak jednoznačně doporučuji novou knihu, která vychází přibližně za měsíc: Cítit rozumem, myslet srdcem. Ta je o těchto případech vnitřní osamělosti, včetně myšlenek na sebevraždu. Pokud nechcete čekat, volte knihu 100 nejkratších cest k Tobě.

    Nemusí to být psychické nemocnění, prostě okamžitý pocit bezvýchodnosti. Ale problémy jsou tu od toho, aby se řešily. Mnohokrát se mi stane, že si mladí lidé chtějí vzít život a za několik let žasnou, jak je to vůbec mohlo napadnout – že se jejich život proměnil v daleko krásnější, a to právě proto, že prožili takzvaný dar rozlišení. To znamená, že zažili dno, aby mohli rozpoznat vše krásné. Mimochodem, já jsem také ve 20 letech stál na železničním mostě, a to právě proto, že jsem byl v tom období složitý a impulzivní. Dnes při zpětném pohledu se nad tím tak trochu usmívám a jsem i vděčný za tuto zkušenost. Řekl bych, že její problém je hlavně v tom, že sama sebe tak trochu v životě ztratila, stačí, když se najde. Respektive když si uvědomí, že se nikam neztratila, pořád to je ona, jen trochu zamotaná. A že život má mnohem více barev, než se v černých okamžicích zdá.

    Kdyby si na mě udělala čas, rád ji uvidím na některém z velkých setkání, kde bude nová kniha dokonce i k dispozici.

    Váš Petr