Bojím se odejít ze své první práce

    847 views
    - Reklama -

    Nejsem šťastná. Moje práce, která mě ničí, ovlivňuje celý můj život – vztahy, emoce, už i zdraví. Je moje první. Ale rodiče mi říkají: „Neodcházej. Víš, kolik my jsme toho v práci museli strpět? Navíc tady jiná práce není. Jestli odejdeš, nechceme Tě už nikdy vidět.“ Přítel mě z druhé strany prosil, abych odešla. Neudělala jsem to, protože jsem nechtěla přijít o rodiče, a tak odešel ode mě on. Jsem sevřená jako ve svěráku, dusím se. Nemá to řešení. Když přijdu domů, jsem jen změť nervů, nejím, nespím, beru prášky na bolesti, nemám na nic sílu, v hlavě jen myšlenky na šéfovou a jak zase po mně bude dupat. Představa, že takhle bude vypadat celý můj život, mě děsí. Někdy, když čekám na vlak, mě napadne vstoupit do dráhy o trochu dřív. Víc už je chvil, kdy nechci žít. Petře, proč si lidé musejí tak komplikovat život?

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Mám na Vás 3 jednoduché úkoly:

    1. Pošlete mi své CV a místo, kde žijete, práci Vám zařídím.
    2. Slíbíte mi, že se začnete méně zabývat negativními lidmi a negativními okolnostmi a více pozitivními lidmi a hledáním pozitivních cest.
    3. Řeknete svým rodičům, že udělat velkou životní změnu se jim možná zdá děsivé, ale víte, co je mnohem děsivější? Aby jednou litovali, že jste tu velkou životní změnu neudělala, i když jste chtěla a měla.

    Problémy jsou od toho, aby se řešily, ne aby se před nimi ustupovalo na vlakovou trať. To problémy nevyřeší, ale znásobí. Tak buďte problem solver, a ne problem creator. Mimochodem, víte, jaký je mezi tím rozdíl?

    Problem creator se dívá na sklenici s vodou a přemýšlí, jestli je z půlky plná nebo z půlky prázdná. Problem solver tu sklenici vezme a vodu prostě vypije. Všechny problémy mají řešení a já Vás o tom přesvědčím. Takže teď to CV…

    Váš Petr