Co si počít s neřešičem?

    1 559 views
    - Reklama -

    „S manželem jsme spolu 12 let. Člověk na začátku vztahu nevidí chyby druhého, nebo je spíše přehlíží. Manžel je od začátku svůj, flegmatický, ale až přespříliš. Rodinné výlety, procházky, trávení času na zahradě se mnou a dětmi, nic z toho ho nebere. V domácnosti vše dělám já, přitom občasná výpomoc, třeba umytí nádobí, by mě potěšila. Když to manželovi řeknu, nebo chci cokoli řešit, on ne. Buď uteče, a to doslova, nebo se hned rozčílí, a navíc je pak zádumčivý a nebaví se. Všechno je podle něj v pořádku a nepřipouští si chyby. Je nějaká rada?“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Pravidla každé hry se nejlépe stanovují na začátku, ne až v jejím průběhu. Tolik na obranu manžela. Trochu s nadhledem a právnicky řečeno: Přijetím přespříliš flegmatického muže jste na začátku vyjádřila souhlas s jeho vlastnostmi a chováním a na pozdější reklamace se nebere zřetel. Tím vyjadřuji jeho pohled na věc.

    Na druhou stranu, a teď se odkloním od Vašeho případu, jsou vztahy, kde se partner na začátku naopak snaží a teprve časem povadne. To je alternativa k Vašemu případu, ale následek je shodný: Zklamaná partnerka, která je v kleštích.

    Doporučuji Vám všechny mé knihy. Jsou jak o cestě z této slepé uličky, tak především o pochopení mužů, kteří ignorují potřeby žen a stávají se tak trochu sobci – protože „vědí“, že žena z takového vztahu neodejde, a když odejde, uprosí ji zpátky – krátkodobou opětovnou snahou.

    Především by se Vám hodilo 250 zákonů lásky, Dvanáct srdcí a Protože. Víte, takoví muži jsou jako děti. Když dítě požádáte o pomoc a ono odmítne, načež Vy práci uděláte za něj, naučíte ho, že odmítnutím nic neztrácí. Že to „máma stejně udělá“. Muži tohoto typu jsou rozmazlení úplně stejně. A to jen proto, že i ve vztahu platí staré sportovní pravidlo: Každý hraje tak, jak mu soupeř dovolí.

    Pro Vašeho partnera jste požehnáním. Našel si ženu, na kterou stačí mlčet a ona udělá poslušně vše. Nemyslím, že by mu to každá trpěla. Vy ano.

    Když se vcítíte do muže, položte si z jeho pohledu otázku: Co by změnilo, kdybych vstal z gauče a šel jí pomoci? Upřímně: Myslím, že by se nezměnilo nic. Nic se nezmění, ani když z toho gauče nevstane. Pořád budete po jeho boku. Je to hra bez ztráty. Sázka na jistotu. Z jeho strany.

    Muži se mění v okamžiku, kdy jsou ke změně donuceni. Když se střetnou s odlišnou realitou – zůstanou na domácnost sami a najednou prožijí takzvaný dar rozlišení. Pak si uvědomí, co pro ně žena, která tu najednou není, znamenala, stejně jako to, co obnáší zdánlivá samozřejmost, kterou je každodenní péče a úklid. Velmi autenticky se ukazuje reality show Wife Swap (v Česku Výměna manželek), která muže téměř vždy probudí z letargie.

    Váš partner nepochybně má pravdu, že je v pořádku to, že leží na gauči. To je totiž jeho nezpochybnitelná pravda. Tak byl vychován, v to věří. Jenže tato subjektivní pravda se může stát objektivní lží ve chvíli, kdy najdete odvahu přestat pro něj samozřejmosti dělat. Otázkou je, jak zareaguje. Bude-li mít přiměřený intelekt, uvědomí si přímou souvislost mezi příčinou (svým jednáním nebo spíše nejednáním) a následkem. Nedosáhne-li na přiměřený intelekt, bude Vás osočovat, že jste špatná žena, zatímco on dokonalý muž.

    Je na Vás, jestli se toho bojíte. Jestli Vám záleží, co si o Vás pomyslí jeho kamarádi (předpokládám, že jeho okolí tvoří rovněž gaučáci, protože každý člověk je průměrem pěti osob, jimiž se v práci nebo v přátelských vztazích nejvíce obklopuje) nebo rodina. Obávám se však, že s Chlapci (tak jim říkám) je to jako s dětmi. Nevyzrají, pokud nemusejí. A věřit, že se dlouhodobě líný chlap sám od sebe zvedne, aby Vám pomohl, protože „náhle prozřel“, to je osmý div světa, který ještě nebyl spatřen.

    Závěrem jednoduché otázky:

    • Co byste říkala muži, se kterým budete prožívat společné rodinné výlety, procházky, trávení času na zahradě s dětmi?
    • A co by mu říkal Váš partner, kdyby se objevil po Vašem boku? Uvědomil by si svou chybu? Napravil by ji? Dokázal by se vyrovnat někomu tak normálnímu jako člověku, jenž se věnuje rodině, kterou si pořídil?

    Nepochybuji, že Váš partner má jiné kvality, které předčí jeho flegmatismus, a právě pro ně jste mu obětovala dvanáct let svého života. Každý má nějaké své chyby. Ale není od věci pracovat na jejich odstranění. Život totiž ještě nekončí.

    Váš Petr