Jak mohl odejít ten, který se mnou tolik plánoval?

    788 views
    - Reklama -

    Po roce pohodového vztahu s partnerem, který měl stejný náhled na život, podobné názory, shodovali jsme se v hodně věcech, vše klapalo, najednou odešel s tím, že má teď období, kdy chce být sám. Prý toho má hodně, nic nestíhá, do toho časové náročné zaměstnání, a všechno ho to stresuje a nechce mi ubližovat. Přitom během vztahu sám plánoval budoucnost, sice v náznacích, zatím jsme se nebavili úplně konkrétně, že se tehdy a tehdy sestěhujeme. Řekl, že jsem nejlepší ženská, kterou kdy poznal. Představil mně celé své rodině, dospělým dětem, já jsem cítila, že je to konečně moje spřízněná duše, bylo nám fajn. Zamilovala jsem se. Proč je teď tak hodně podobných situací, jak na Vaší Poradně čtu? Co mám čekat? Vrátí se?

    Děkuji za dotazy a důvěru, s jakou mi píšete.

    Nevěřím na zázraky v tom smyslu, že je ideální vztah, který zničehonic ustane. Tak vypadá obvykle projekce jednoho z partnerů, který si idealizuje realitu a zpětně si natírá narůžovo to, co v hlavě druhého mohlo vypadat úplně jinak. I kdybych ale přistoupil na Vaši tezi (protože vyjádření Vašeho partnera neznám a mohlo by být úplně odlišné), že jste se navzájem cítili jako spřízněné duše, pak by Váš protějšek měl vědět, že do vztahu vstupujeme PRÁVĚ PROTO, abychom například v náročném zaměstnání měli oporu a abychom se lépe vyrovnali se stresy. Spíše se mi jeví dvě pravděpodobnější příčiny:

    1. Nestojí teď o vztah, respektive vztah pro něj není prioritou. Prioritou se mu mohla stát například práce. Na ni se chce stoprocentně soustředit, „nezdržovat“ se Vámi a vztahem, zkrátka to pojal jako „buď, anebo“, „jedno, nebo druhé“. To není příliš vyzrálé přemýšlení, ale na druhou stranu oceňuji jeho schopnost přímo se vyjádřit, být upřímný, říct, co mu vadí a jaký je jeho opravdový cíl. Budoucnost vztahu to nyní není. Budiž.
    2. Únava materiálu. Ve vztahu není podstatné, jak to partneři cítí první den (první měsíce), ale jak to cítí každý den, každý z měsíců. Zpočátku mají všichni shodné pohledy, jinak by se nepropojili. Časem ale mohou vyplouvat na povrch odlišnosti, které mohly Vašemu partnerovi vadit a VY O NICH NEVÍTE, protože Vám je neřekl, nechtěl je řešit. Toto je z mého pohledu pravděpodobnější verze. On prostě nechtěl řešit problémy. Proto při prvním střetu (s prací) raději odešel, protože si uvědomoval (a zřejmě právem), že by i pozdější každodenní střet práce a Vaší potřeby mít jeho pozornost křísnul a vytvořil mnoho problémů, jež on nebyl ochoten řešit.

    Rozhodně bych nyní nekladl velký význam jeho někdejším slovům, co pro něj znamenáte atd. To, co pro něj znamenáte, ukazuje partner každým dnem. Nemůžete žít z minulosti, ale z faktů přítomnosti. Vím, že existují lidé, kteří vyvolají přestávku ve vztahu jen proto, aby si dořešili své problémy (minulost, vlastní sebereflexi), ale pracovní problémy jsou normální součástí života, tudíž i vztahů. Každopádně, pokud se Váš partner současně na práci a vztah necítil, je to jeho rozhodnutí, o kterém si můžete myslet cokoli, ale to je tak všechno, co proti tomu můžete dělat. Spřízněnou duši rozhodně nedělá to, co Vám občas řekne, nebo jak se k Vám občas zachová, nýbrž jak k Vám přistupuje každý den a hlavně zda s Vámi vůbec počítá.

    Rozhodně Vám doporučuji mé poslední dvě knihy Protože a Cítit rozumem, myslet srdcem. Pomohou Vám.

    Váš Petr