Mám dítě se ženatým. Je šance, že k nám přijde?

    224 views
    - Reklama -

    „Mám 6letého chlapečka s ženatým mužem. Funkci otce zvládá a snaží se, jen stále žije se svoji rodinou a děti má už velké (18, 28 let). Všichni o mimomanželském dítěti vědí. Stále se však vrací za mnou hlavně kvůli sexu. Je možnost, ze se někdy usadí u nás?“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Rád bych pro Vás měl dobrou zprávu, ale nerad statistiku natírám narůžovo. Moje zkušenost je taková, že čím delší je mimomanželský vztah, tím spíše vytrvale klesají šance na odchod muže z takového vztahu.

    Největší šance jsou na začátku, respektive v prvním roce, kdy si muž mimomanželským vztahem obvykle kompenzuje to, co mu v manželském vztahu chybí, a denně se navíc konfrontuje s vlastním svědomím, emočními rozpory a hodnotovým žebříčkem.

    Pokud vůbec někdy takové zkraty v hlavě nebo srdci měl, představte si, kolikrát za těch šest let už by si musel říct: „Ne, opravdu neodejdu.“ Proč by to tedy měl udělat teď nebo kdykoli později?

    Navíc je tu další proti. Z Vašeho popisu je patrné, že si na nic nestěžujete, z mého (a patrně i jeho) pohledu tedy není co měnit. Vy jste si možná na svou pozici „té, která musí čekat a být k dispozici“ již zvykla, přijímáte převážně s vyhlídkou pouhého sexu, urovnala se i jeho situace v domovské rodině, takže všichni jsou po šesti letech spokojeni. Znovu se tedy ptám: Proč by to měl udělat teď nebo kdykoli později.

    Anebo je tu otázka na Vás: Jste s tím spokojena Vy?

    Pokud ne a „bouři“ jste neudělala v předchozích šesti letech, proč byste ji měla začít dělat nyní? Pokud jste snad tajně doufala, že sám přijde na to, že bez vás obou nemůže žít, bylo by moudřejší přestat žít ve lži nebo v domněnkách a podívat se do očí realitě, i když to může být o hodně bolestivější. Pokuste se sepsat (klidně spolu) jeho hodnotový žebříček, respektive pořadí priorit. Na jakém místě jste Vy a váš společný chlapeček? Pokud jste níže než jeho dlouhodobá rodina, pak si položte racionální otázku: Proč by odcházel k nám?

    V knize Dvanáct srdcí (určitě ji neznáte, protože byste dnes patrně jednala jinak) ukazuji, jak je složité vést vztah se ženatým mužem a že s přibývajícím časem je bohužel mnohem pravděpodobnější, že pokud už odejde ze svého manželského vztahu, najde si emočně jiskřivější třetí vztah. Zejména pokud hovoříte o sexu (o lásce ani slovo).

    Sex je chtíč. Láska není chtít, ale potřebovat. To jsou dva odlišné světy, které se dokážou jen protnout, nemohou běžet vedle sebe jako kolejnice. Sex je krátkodobá rozkoš, kterou stačí naplňovat jednou za čas (mít ženu, za kterou si podle svých tužeb odskočím), láska ale takové krátkodobé výkyvy nemá ráda. Detailně o tom píšu v knize Cítit rozumem, myslet srdcem.

    Kardinální problém by byl, kdybyste Vy chtěla něco jiného než on. Mohla byste totiž zjistit, že on má život přesně takový, jaký mu vyhovuje. Pak by ho nepotřeboval měnit. A přitom na něm ta změna závisí.

    Ale to je více než na moje dedukování spíše na Vaši debatu s ním. Otevřenou debatu.

    • Jak si představuješ naši budoucnost?
    • Kolikátí jsme v Tvém hodnotovém žebříčku?
    • Roste s časem Tvoje láska ke mně?
    • Nebo se oba z pohledu emočních potřeb jen „zdržujeme“?

    Váš Petr