Mám první vztah a říkám si: Jaké by to bylo s někým jiným?

    488 views
    - Reklama -

    „Je mi 21 let, od 17 let mám vážný vztah. Je to zároveň můj první přítel. Někdy si říkám, jestli to nebyla chyba se tak hrnout do vážného vztahu, ale cítila jsem se pořád sama a často se hádala s rodiči. Můj přítel je skvělý a vím, že kdybychom si spolu založili rodinu, tak by se dobře postaral. Ale hádáme se dost často, většinou kvůli banálním věcem a mě to strašně vyčerpává. Občas je docela manipulativní, agresivní a vždy musí mít poslední slovo. Někdy si říkám, jaké by to bylo s někým jiným, říkám si, že bych to měla ukončit a někdy zas, že s ním chci zůstat. Je to jako na horské dráze. Naše povahy jsou úplně jiné. Jsem špatná?“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Se zájmem jsem si přečetl Váš příběh a zarazil se nad závěrečnou otázkou. Čekal jsem jakoukoli, ale tuto ne. Nechápu souvislost. Proč byste měla být špatná?

    Jsou lidé, kteří si vsadí Sportku, a hned vyhrají první cenu. Možná je to i Váš případ a možná ne. Jednoznačně pozitivní je, že s partnerem budujete vztah, který trvá už pětinu Vašeho života. Máte pro něj i slova chvály, samozřejmě ani on není bez chyb. Jeho sklony, které nazýváte manipulací nebo agresivitou, mohou ve skutečnosti plynout z jeho nezralosti, nezkušenosti, bezradnosti, mnoho mladých mužů se pohybuje ve vztazích neobratně jako sloni v porcelánu. Nikdo učený z nebe nespadl, i oni se učí umění dlouhodobého vztahu.

    Chápu Váš ústřední pocit – jaké by to bylo s někým jiným. Ale věřte mi, že tato racionální otázka nikdy nenajde uplatnění, dokud nezavelí cit. Může se stát, že cit Vás najednou vrhne do úplně nového poznání, ale to se může stát i Vašemu partnerovi. Jste ve věku, kdy můžete hledat, zkoušet, ujišťovat se, nemáte závazky, což je dobře, protože při sobě vás dva drží jen opravdová láska. Jakmile se vytratí, zmizí pomyslné okovy a oba jste volní.

    Nacházíte se v laboratoři, kde sbíráte sice dlouhodobě, ale pořád první data o tom, jaké to je být ve vztahu. Nemáte srovnání a věta „přítel je skvělý“ nevypovídá nic o tom, jaký je opravdu v porovnání s ostatními. Můj pohled je ovšem takový, že byste měla posuzovat, do jaké míry Vám vyhovuje. Jak moc s ním prožíváte dobré emoce. Jestli Vám pomáhá vytvářet lepší verzi sebe sama. Nebo jestli Vás naopak oslabuje.

    Vaše srdce ví, proč je s ním. A věřte mi, že Vám dá znamení, až tím správným přestane být. Je o tom celá moje nová kniha Cítit rozumem, myslet srdcem. Vám by ale rozhodně prospěly i dvě první – 250 zákonů lásky a Dvanáct srdcí. A když píšu „VÁM“, myslím vás oba. Pomůže Vám lépe pochopit, jak se chovat k druhému i k sobě. Jak spolu komunikovat tak, aby ve Vás přestaly být takové pochybnosti. Ale také kdy jsou dva lidé tak rozdílní, že se mohou skvěle doplnit, a kdy naopak tak rozdílní, že se naprosto rozcházejí.

    Zvažte to.

    Váš Petr