Manžel versus duševní porucha. Jak překonávat rány?

    699 views
    - Reklama -

    „Manžel mě dvacet let podváděl s prostitutkami, dva roky vím, že s nimi prováděl sado-maso. Léčí se na bipolární poruchu. Máme tři děti. Odpustila jsem mu. Ale stále mě ta minulost drží v okovech. Jde to vůbec z hlavy vymazat? Nebo vytěsnit? Poslední dobou je všechno mezi námi výborné.“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Podobný příběh vypráví seriál Pustina, jeden z nejlepších českých v poslední době. Roli muže s bipolární poruchou ztvárnil Jaroslav Dušek. Seriál nabízí zajímavý vhled do každodenního života takového člověka, pomáhá porozumění této poruše a překonání ve vlastní hlavě.

    Lidé bez duševních poruch si bohužel nedovedou představit, jakým utrpením lze při duševní poruše procházet. Sami sebe považujeme za zraněné, spekulujeme, co můžeme vytěsnit, ale lidé s poruchou nic vytěsnit nemohou a zraněni jsou svým způsobem pořád. Je úžasné, pokud je mezi vámi všechno zase výborné. Smekám před vámi. Musíte si uvědomit, že boj s bipolární poruchou může být celoživotní a že on Vám nechce ublížit, on ubližuje sobě – aniž si to přeje.

    Temnotu nikdy nelze vyhnat temnotou, jedině světlem. Pomozte mu. I spolu s dětmi. Vím, že to není snadné. Ale jeho boj je, věřte mi, mnohem těžší. Otázkou je, zda jste ochotna.

    Nevěřím na náhodu. Věřím na karmické vztahy, tedy na to, že konkrétní lidi potkáváme z konkrétního důvodu. Třeba právě proto, abychom dokázali být těm, které je tak snadné odsoudit, oporou. Oni to potřebují.

    Více o tom píšu ve své nové knize Cítit rozumem, myslet srdcem.

    Minulost se Vám drží záměrně. Máte v hlavě neustálé srovnání – můžete v každém okamžiku zjistit, zda se k Vám manžel chová hůř, nebo líp. Ten trend je důležitý. Každý máme nějakou minulost. Každý s ní bojujeme. Každý za chyby platíme. Ale jen málo lidí dokáže po špatné minulosti vytvářet lepší přítomnost. Zkuste si vážit svého muže právě za to, jak se snaží změnit a vzepřít tomu, co někdy není v jeho moci. A stejně si zkuste vážit sebe právě za to, co denně překonáváte. Není to samozřejmost. A už vůbec to není snadné.  Je to jako činka, kterou máte pořád na prsou. A Vy ji den co den zvedáte. Jste silnější, i když se Vám zdá opak.

    Fandím Vám. Bojujte. Ta minulost zmizí z operační paměti, jakmile pro mysl přestane být důležitá – jakmile se stane starou, zaostalou, neplatnou verzí.

    Váš Petr