Nechce mě ve svém životě. Mám čekat, jestli se změní?

    802 views
    - Reklama -

    „Je mi 30 let a s partnerem jsem od svých 15 let. Partner má svůj osobní život, ve kterém mě nechce, a doslova mi řekl, že mu překážím, ale nechce mě ani opustit. Posledních pět let se rozcházíme a scházíme. Po prosbách změny jsem se pokaždé zase vrátila. Jenže… Partner se nemění a je to s ním horší a horší. Bojím se od něj zase odejít, nechci být zase ta, co odejde, a pak se vrátí, chci být ta, co odejde a už se nevrátí. Nebo je nějaká možnost, že se partner změní a budu pro něj já ta nejdůležitější?“

    Děkuji za důvěru, s jakou mi píšete, ale Váš dotaz je obsahem mé knihy Cítit rozumem, myslet srdcem. Takže Vás odkážu tam.

    Zaujala mě Vaše věta: Bojím se od něj zase odejít, nechci být zase ta, co odejde, a pak se vrátí, chci být ta, co odejde a už se nevrátí.

    Jestliže chcete být ta, co odejde a už se nevrátí, nemá smysl se bát od něj odejít. Navíc, abych Vás uklidnil, podle Vašeho popisu on od Vás odešel už dávno, takže je pouze Vaší iluzí, že spolu tvoříte nějaký vztah. Spíše je to jen nějaké pouto zpráchnivělé minulostí, ale do budoucna společně nic netvoříte. Vy pouze ztrácíte čas.

    Váš partner je na tom patrně velmi podobně a oba jen nevíte, jak z kruhu, ve kterém jste se zamotali. Proto Vás pokaždé zase prosí, proto se k sobě pokaždé zase vracíte, jako byste žili sami dva na opuštěném ostrově.

    Nicméně, alespoň jediná reakce k Vaší vousaté hypotéze, jestli se partner nezmění… Pokud se tak nestalo za patnáct let, abyste se posunula v tu nejdůležitější osobu jeho života, pak se to zjevně ani nestane. Indiáni z kmene Krí říkají: Když zjistíš, že je kůň mrtvý, je lepší sesednout. Vy na té mrtvole rajtujete už dost dlouho, řekl bych.

    Doporučuji Vám proto i své knihy 100 nejkratších cest k Tobě (cesta k vlastní sebelásce a sebehodnotě) a Protože (proč se dostáváme do situací, jakým nerozumíme).

    Petr