Nedokáže uzavřít minulost. Jak ho mohu vysvobodit?

    1 098 views
    - Reklama -

    „Potkala jsem úžasného muže, gentlemana s velkým G. Ale! Není vyrovnaný s předešlým vztahem/nevztahem, kde plnil čistě roli milence. Trvalo to asi dva roky, je do ní hrozně zamilovaný, ačkoli on dával a ona jen brala. Zkusil to sám ukončit. Jak mu pomoci, aby minulost nechal minulostí a přijal přítomnost pouze se mnou? Je nám krásně, doplňujeme se, prostě pohádka, jenže nedokáže jít dál bez té koule na noze. Já se do něj zamilovala, on nedávno pronesl, že také on do mě, že jsem mu změnila život, ale proč je tedy v jeho srdci pořád ona? Bolí mě to a nezvládám to.“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Odmilování neprobíhá lusknutím prstu jako zamilování. Je to podobné fyzickému zranění. Také se stane raz dva, a uzdravení trvá mnohem déle.

    Váš partner by si především měl uvědomit, že:

    1. Nikdo nemá tak velké srdce, aby se do něj vešli dva lidé, a oběma bylo možné věnovat sto procent lásky. Ne, dokud tam bude mít dvě ženy, ani jedna nebude dostávat sto procent lásky. Týrat bude sebe i Vás.
    2. Jak píšu ve své nové knize Cítit rozumem, myslet srdcem, nikoho v životě nepotkáváme náhodou. Silně prožíváme především karmické vztahy, které nás mají změnit. On se s takovým právě vyrovnává. Co ho má naučit, řeším obsáhle v knize.
    3. Vy jste pro něj důležitá osoba – převozník. Se všemi důsledky pro Vás. A on by měl zvážit, jestli Vás potřebuje zranit.

    Je nepochybné, že je to muž, kterému schází opětovaná láska. Který rád dával, ale nedostával. Nyní je v iracionální situaci, kdy od Vás dostává. Jenže jeho bolí to, že ta předchozí mu nevracela. Může s tím spojovat svou sebehodnotu, pochybovat o sobě, své dostatečnosti, může také Vás považovat za někoho „podřadnějšího“, na jehož citech „méně záleží“ – a už v tom spočívá ta iracionálnost. Mohlo by se totiž také stát, že by ocitl i bez Vás – bez jediného člověka, který mu lásku opětuje. Pak by teprve zažil muka.

    Pokud se opravdu chcete stát ženou jeho života, pak:

    1. Nespěchejte na něj. Stůjte při něm a dělejte vše, co ona nedělala. Bavte se o tom. Ať si uvědomí, co ve Vás má – ale spíše v emoční rovině, rozum u něj jen tak neprobudíte.
    2. Chápejte, že je v iracionální situaci. Prožívá srdeční křeč, která bolí a rozumem nejde povolit. Nestačí si říct: „Už na ni nebudu myslet.“ Jeho rozum se musí zrestartovat a uvědomit si, že vše, co chtěl, má teď, a vše, co nechtěl, měl tehdy.
    3. Dělejte s ním co nejvíce aktivit nebo pasivit, které mu dělají dobře. Ať má pozitivní pocity a pozitivní myšlenky. Má to dvě výhody: nebude myslet na to špatné, a kdyby Vám snad praskly nervy a odešla jste (nebo tu chybu by udělal on), tím výraznější bude rozdíl mezi tím, co zažíval s Vámi, a co bude zažívat poté.

    Pamatujte, že čas nezpůsobí, že by na bolest zapomněl. Čas ho jen naučí s tou bolestí žít. Je to jako zlomenina kotníku. Pořád se mu bude v nepříznivém počasí ozývat. Stačí, aby mu ta žena jakkoli nadběhla, nebo jen poslala přání k Vánocům, a všechno se oživí. To je důvod, proč doporučuji především nevstupovat do vztahů s nezaléčenou minulostí.

    Vy jste tu chybu udělala a nyní sklízíte trpké plody. Nezbývá než nechat je dozrát. Potrvá to, ale jsem si jist, že s Vámi po jeho boku to proběhne rychleji, než by se trápil o samotě. Jen je otázkou, co se stane, až začne být v pohodě. Jestli Vám přizná kredit (připustí, že jste mu pomohla). Nebo jestli se stanete typickým převozníkem, který bude ponechán v loďce, zatímco on sám vystoupí na břeh Štěstí (a třeba se i vrátí k ženě, která mu dala tolik bolesti.)

    Přál bych Vám, aby ocenil to, co svého do něj vkládáte a co jeho na sebe přebíráte. Ale teď toho určitě schopen není. Čas ukáže, jestli bude.

    Váš Petr