Podvádím manžela s někým, kdo na mě má čas. Jsem ta špatná?

    492 views
    - Reklama -

    „Sme s manzelom spolu 8 rokov. Je inej narodnosti, nemame deti a zijeme daleko od oboch nasich rodin. Z toho 2 roky mam niekoho ineho. Ano, podvadzam ho, napriek tomu, ze je to proti mojej povahe, a nezvladam to vobec dobre. S manzelom netravime cas vobec, kazdy den robi, aj vikendy, do vecera, vobec nezijeme spolocensky zivot, nas jediny cas spolu je raz za rok na dovolenke, a aj to sme obaja na mobiloch. Viem, ze obaja si nevieme predstavit zivot bez seba, ale rozchadzaju sa nam nazory aj na deti a buducnost. Priatel, ktoreho vidim 1x mesacne, zije v UK, caka, kedy sa za nim prestahujem, dava mi cas, a ja sa kazdy den pytam, co mam robit. Priatel je dobry clovek, ale nevieme sa zohrat povahovo, a neviem, ci to spravi cas. Nechcem byt naivna a urobit chybu…“

    Děkuji za důvěru, s jakou mi píšete.

    Předně, nalijme si čistého vína, protože nemám rád fráze: „Obaja si nevieme predstavit zivot bez seba“, to je lež. Vy už totiž vedete život jeden bez druhého.

    Nejste partneři, jen přátelé žijící vedle sebe. Možná jste si navzájem v určitých chvílích oporou, ale právě nedostatek partnerství a lásky je to, co Vás vrhlo k příteli. A nevěřím, že je to jen prozatímní problém. Prostě je to něco, co jste spolu nedokázali ani řešit.

    A k Vašemu vnitřnímu rozporu. Obávám se, že se příliš upínáte na nálepky. Myslíte, že manžel je ten jediný, koho není možné opustit. Jenže vy dva jste se už dávno opustili. Vztah totiž funguje jako zahrada. Když si ji pronajmete, neznamená to, že už navždy bude kvést. Musíte se o ni společně starat. Když jeden o druhého nepečujete, respektive to ani není možné, protože spolu netrávíte čas, a když už ho spolu trávíte, každý po svém, pak prostě zahrada zaroste plevelem a přestane nést chutné ovoce. Tudíž logicky hledíme za plot, abychom se nasytili – dostali to, co potřebujeme.

    Mluvím-li o nalití čistého vína, přiznejte si, že jste spolu jen z podstaty – jen proto, že jste se kdysi dali dohromady, ale patrně to bylo s jinými představami, než jaké naplňujete. To se prostě stává. Lidé si neuvědomí, že vztah není navždy, když ho nechají zajít.

    Jestliže si koupíte akcii, která nestoupá, ale setrvale klesá a patrně už nikdy stoupat nebude, pak se ptám, k čemu tu akcii máte. Prospěly by Vám moje knihy Protože a Cítit rozumem, myslet srdcem. Máte totiž dva vztahy – jeden racionální a druhý emoční. Jste jako natažená na skřipci, protože nemůžete být ani bez jednoho, a přitom oba nejsou kompatibilní s Vaším přesvědčením. Vlastně na obou Vás něco trápí.

    Neznám Váš vztah, ale z Vašeho popisu je cítit, že jediné, proč spolu jste, je minulost. Ta jediná Vás drží při sobě. To, že jste si kdysi řekli, že spolu budete. Ale vy spolu nejste. Nevím, jestli přítel z Anglie je ten správný, ale vím, že byste měla přemýšlet o tom, co je vlastně manželství, co je vlastně podvádění a co vlastně znamená být spolu.

    Možná byste zjistila, ke svému překvapení, že ten, koho opravdu podvádíte, není manžel, a ten, s kým jste opravdu spolu, je přítel. Anebo je to jinak?

    V knihách varuji před dlouhodobým sezením na dvou židlích. Když se totiž jednou ty židle odstrčí do strany, člověk sedící na nich propadne na zem. A to se může stát i Vám. Proto doporučuji začíst se do knih a trochu si srovnat myšlenky i postoje. Myslím, že z manžela bude dobrý přítel, protože už takovým vlastně je. Obávám se však, že partner nemusí být ten, který nosí snubní prsten. Na nálepkách totiž opravdu nezáleží nikdy tolik jako na skutečnosti – jako na faktickém soužití a lásce s konkrétním člověkem. A ta se nevytváří prstýnkem, ale společně tráveným časem.

    Petr