Proč mi nevrací nic, když jí i dítěti dávám všechno?

    585 views
    - Reklama -

    „Po tom, ako som dočítal článok Prečo ostávame vo vzťahu, ktorý nas ničí, moja otázka znie: Milujem jednu osobu, nechodíme spolu, ale stále sa spolu stretávame. Aj keď dobre vie, čo ku nej cítim, všíma si, čo všetko naznacjem, ako jej pomáham. Ale ako ju opustiť, keď je v tomto aj dieťa? Mala ho s iným, otec sa odkedy otehotnela, o ňu nestaral. Dieťa som si tak obľúbil, že ho beriem ako svoje, ale čím viac pre nich robím, tým viac sa mi vzdialuju. Starám sa o nich, není v ľahkej situácii, viem, že bezo mna by mala štvrtku toho, čo má teraz. Ale ja už nevládzem, snazim sa jej robiť radosť, ale keď sa mi nič nevracia, uberá mi to aj síl. A bojím sa, že keď ich opustim, budem sa cítiť ako sebec. Čo mám spraviť?“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Ve Vašem popisu mi chybí základní informace: Víte, jestli ona miluje Vás? Tak, jak kladete slova za sebe, mi připadá, že ne. Že Vy ji milujete a děláte pro ni vše, a ona to přijímá, protože Vás bere jen jako pomocníka.

    Pokud je moje teze pravdivá, pak byste si měl ujasnit, co vlastně chcete. Budete ji milovat jen tehdy, když ona bude milovat Vás? Jinak ji opustíte? Jedna věc je, jestli je Vám vděčná za Vaši pomoc a starost, druhá věc je, zda je schopna poručit svým citům a milovat Vás. Láska nepřichází jako odměna za vykonanou pomoc. Láska je bezpodmínečný faktor, který prostě JE, tak jako nějaké počasí JE. Prostě to přijde, nebo odejde. Vy ale používáte slovo „Miluji“ v souvislosti s tím, že vyžadujete její lásku nazpět. To úplně nejde.

    Chápu, že Vám to bere síly. Je cítit, že jste nečetl žádnou z mých posledních tří knih – 100 nejkratších cest k Tobě, Protože ani Cítit rozumem, myslet srdcem. Doporučuji Vám je.

    Z mého pohledu Vám velmi záleží na osudu jejím i jejího dítěte. Chcete uspokojovat jejich potřeby. Ano, to je do značné míry láska. Existují pouze dvě možnosti: Buď té ženě je to také nepříjemné, protože vlastní city neovlivní a připadá si proto špatně a „vypočítavě“. Anebo ráda zneužívá Vaší náklonnosti a citů. To by pro Vás měla být dělicí hrana.

    V knize Protože popisuji, jak se dá vyvolat láska v druhém člověku. Ale mnohem důležitější je, abyste pochopil, proč Vám tento vztah vůbec přišel do cesty (viz kniha Cítit rozumem, myslet srdcem). Otázka by totiž vůbec neměla stát tak, jak ji stavíte Vy: JAK odejít? Protože odchod nic nevyřeší. Budou Vám nadále chybět. Budete mít nutkání vracet se, zajímat se o ně, připomínat se tím víc, čím menší bude jejich odezva.

    Moje otázky směrem k Vám tedy spíše zní:

    • Kde je láska z druhé strany? Cítit ji od dítěte? Co cítíte od ženy? (Nevěřím, že nezájem.)

    Žádná matka na světě neignoruje muže, který je přínosem pro její dítě, pokud on nevyžaduje to, co ona není schopna dát, respektive pokud ona má uzavřenou minulost. Možná je tam nějaké zklamání, zahořknutí, obava, opatrnost tím víc, čím spíše si uvědomuje, že by to mohlo v budoucnosti bolet i (Vámi opuštěné) dítě.

    Nahlédněte do mých knih a více přemýšlejte o sobě než o druhých. Jste plný toho, co jim můžete dát. Plný toho, co pro ně můžete znamenat. Když vytrváte.

    Petr