Proč odmítám toho, kdo mě miluje, a miluji toho, kdo mě odmítá?

    332 views
    - Reklama -

    S partnerem jsme spolu jedenáct let, máme skoro dvouleté dítě a před třemi roky se ze mě vůči partnerovi vytratila láska – mám ho velmi ráda a vážím si ho, jenom už necítím takové hluboké city. To se stalo osudným. Minulý rok jsem ho podvedla s jiným mužem, do něhož jsem se navíc zamilovala, jenže on mě jako partnerku nechtěl, ani ke mně nic necítil. Pak se nevěra odhalila a partner mi odpustil. Miluje mě a nechce mě ztratit, ale hrozně ho mrzí a trápí, že se na něj nedívám jako dříve a nedokážu jeho city oplácet, pořád miluji toho milence. Vůbec nevím, jak dál, nechci partnera trápit, nezaslouží si to.

    Děkuji za sdílení osobní svízele i důvěru, s jakou mi píšete.

    V knize Protože obsáhle popisuji to, proč se po čase, třeba i jednostranně, vytrácejí city, co je příčinou i jak je oživit. Otázkou je, zda si ji přečtete, protože momentálně nejste vedena rozumem, ale výhradně emocemi, iracionalitou.

    Důkazem je to, že se cítíte závislá na člověku, který Vás nechce, a odmítáte toho, který Vás chce a s nímž máte jak společnou minulost, tak společnou přítomnost i budoucnost (dítě), a který Vás dokonce přes všechno zranění dál miluje a potřebuje.

    Moje odpověď je jednoduchá: Vložte do svých emocí rozum. To znamená, že se zabývejte méně následkem a více příčinou. To, že se Vaše emoce vychýlily z partnerského vztahu do mileneckého, je následek, ne příčina problému. Jinými slovy: Vaše nevěra měla příčinu. Možná Vám něco v partnerském vztahu začalo chybět a Vy jste to dusila v sobě, nemluvila o tom. Nepřesvědčil Vás ani život, když právě v době, kdy se ve Vás začala vytrácet láska, Vám dal s partnerem dítě. I pak šly emoce ven ze vztahu. To není jen tak.

    Každý vztah je jako zahrada. Musí se zalévat, opečovávat. Je to dennodenní péče. Bez ní zahrada zaroste plevelem. U Vás se to stalo. Přemýšlejte o tom.

    Vaším řešením není ze vztahu odejít, protože nevyřešený problém si ponesete s sebou. Navíc Vás bude tížit lítost, možná i vina, ve vztahu k partnerovi, který Vám nemusel nic zlého provést. Jen jste možná někde ve spěchu (snad v návalu pracovních problémů či jiných stereotypů) zapomněli na zahradu. Obnovit to jde.

    To, že se na něj nedokážete dívat jako dřív, je způsobeno tím, jak se na něj díváte. Už Einstein řekl, že žádný problém nelze vyřešit za použití těch samých myšlenek, které ho vytvořily. Váš odchod by prospěl jedině tomu, že byste mohla obdržet Dar rozlišení (více v knize Cítit rozumem, myslet srdcem) a teprve v oddělení od partnera si uvědomit, jak je pro Vás důležitý a že takového chlapa nemusíte už nikdy potkat.

    Já ho neznám. Možná je až příliš hodný. Možná až příliš neviditelný. Možná až příliš samozřejmý. Řešení je ve Vás obou. Doporučil bych Vám i základní knihu 250 zákonů lásky, protože lásky schopna jste, jen ji zaměřujete tím směrem, který Vás ničí. Protože ta původní tryska lásky je už za ty roky zanešená. A potřebuje vyčistit. Myslím, že to stojí za to.

    Váš Petr