Proč spolu nedokážeme žít, když se tolik milujeme?

    198 views
    - Reklama -

    S přítelem se nesmírně milujeme, ale nedokážeme spolu žít. Zkoušeli jsme to dvakrát, nedopadlo to. Jsme si vědomi části chyb, které jsme udělali. Rozhodli jsme se, že se naše cesty rozejdou, abychom se poučili z chyb, uvědomili si, co chceme a co pro to uděláme. Problém je v tom, že spolu pracujeme. Přítel si myslí, že bychom spolu měli sdílet úspěchy a podílet se na společné práci. Já si myslím, že abychom došli k sebepoznání, měli bychom se rozejít. Prosím o Váš názor, co udělat, abychom mohli být spolu.

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Zabývám se tím v knize Cítit rozumem, myslet srdcem, a to v části věnované Daru rozlišení. Přečtěte si ji.

    Páry, které spolu pracují, to v osobním soužití mají přirozeně náročnější. Neodpočinou si od sebe. Oba se mohou cítit jako v kleci, svázaní, bez možnosti úniku. Zvyšuje se napětí, jiskření, hádky, a protože neexistuje samota, v níž by si lidé srovnali myšlenky, a všude na sebe narážejí, přenáší se pnutí z práce do soukromí a pnutí ze soukromí do práce. Trpí pak jak soukromí, tak práce. To je moje častá zkušenost.

    Zdeněk Svěrák ve Vratných lahvích říká: „Jsem vítací typ. Mám rád vítání. Ale aby mohlo být vítání, musí být také loučení.“ Tím vystihl potřebu změny. Změna je život a páry občas potřebují nějakou formu odloučení, aby se na sebe mohly těšit. Lidé, kteří se milují, ale nemohou spolu žít, zkrátka vytvářejí někde přepětí. Je to jako když milujete svíčkovou, ale už ji nemůžete jíst, dělá se Vám z ní občas špatně – protože ji jíte moc.

    Lidé, kteří se opravdu milují, a přesto spolu nemohou žít, to často řeší odloučením. Dají si pauzu, a v ní se přesvědčí, že spolu mají být. Ba dokonce že se milují nade vše. Tehdy udělají znovu tu chybu, že propletou vzájemné závazky, jsou spolu maximum času, a najednou si opět lezou na nervy. Všeho s mírou. To platí i ve vztahu.

    Není to zdaleka jen o práci. Pokud ale spolu budete pracovat, musíte najít jiné východisko, jiný ventil ve vztahu. Musíte mít jasně dané, kdy si od sebe odpočinete. Budete-li spolu 24 hodin denně, Váš vztah zemře. Nebude totiž žádná změna. Začnete se nudit, obtěžovat, stereotyp zabíjí, vytváří negativní emoce, potažmo negativní zacyklení.

    Neříkám tedy, že byste měli pracovat každý jinde. Špatné řešení to nemusí být. Pak budete o to raději ve volnu spolu. Ale pokud zůstanete v jedné práci, musíte najít kompenzaci každý pro své vlastní Já, abyste zůstali každý sám sebou. Jinak sami sebe ztratíte a ještě to druhému budete klást za vinu.

    Nová kniha by Vám mohla pomoci. Držím palce.

    Váš Petr