Rozvodem ztratila to, co milovala. Jak se smířit, že UŽ NIKDY…?

    820 views
    - Reklama -

    Mně blízká žena ztratila kvůli rozchodu v manželství to, co milovala. Třicetileté manželství jí nepřineslo žádné děti, ale v podstatě jen utrpení – za cenu domu, který milovala. A nyní o dům přišla, a ona je na tom velmi špatně. “Ten dům byl pro mě jako mé vlastní dítě,“ několikrát prohlašovala. Trpí depresemi, navštěvuje psychiatrii, ale v podstatě doktor ji nemůže vyléčit takto zlomené srdce. Jediný krok dopředu je smířit se s tím a přijmout situaci, jaká je, což se nám lehko řekne. Nic nefunguje! Co by byl nejlepší první krok pro ni? Jak ji mohu pomoci?

    Děkuji za dotazy i důvěru, s jakou mi píšete.

    Předně není třeba nálepkovat konkrétní ztrátu a snažit se rozlišovat, zda jde dům (věc), nebo dítě (člověka). Vstoupíte-li do mysli člověka, který něco, s čím měl emoční vazbu, ztratil, zjistíte, že je úplně jedno, CO to bylo. Ona prostě přišla o něco stěžejního.

    V nové knize Cítit rozumem, myslet srdcem, která je o pochopení i přijetí událostí (proč se nám dějí), řeším v celé jedné části případ ztráty člověka. Zatímco dům hypoteticky jednou může získat zpátky (koupí jej, třeba od příštího majitele), zemřelého člověka už nikdy ne. Proto myslím, že by jí tato část mohla pomoci, protože její situace je přece jen pro rozum poněkud jednodušší.

    Všechny ztráty tohoto typu jsou komplikované tím, že nejde jen o samotnou věc/člověka, ale také o roky, respektive oběti, které například do tohoto tomu zainvestovala (obětování se nesprávnému partnerovi kvůli domu, který milovala).

    Nejsem psychiatr, ale snažím se v knize víc roztáčet rozumové závity (tím, jak čtenář přemýšlí o tom, co čte) a vkládat více rozumu do emocí. Protože kdo se řídí výhradně srdcem, vypadá jako bez rozumu. Podobně jako ten, kdo se řídí výhradně rozumem, vypadá jako bez srdce.

    Vaše blízká se mnoha lidem může zdát jako bez rozumu – a své okolí tak ztrácet. Proto je důležité, aby začala u sebe, respektive v sobě, změnou přemýšlení o událostech, které se staly, a vyrovnala se i s otázkou PROČ. Ale o tom už v knize.

    Držím jí palce.

    Petr