Zase rozbil mou skleničku důvěry. Mám odejít?

    255 views
    - Reklama -

    „S partnerem se známe dva roky. Za měsíc po seznámení se projevila jeho neskutečně silná žárlivost – do té doby pro mne nepoznaná – slovní napadání. I přesto jsem zůstávala a říkala si: V mém věku 42 a jeho 50 máme každý něco na sebou, dej tomu šanci. Ale situace, umocněné alkoholem, se opakovaly, manipulace, vysávání energie. Takto to probíhalo, já utíkala, ale opět jsme se vraceli. Dva velké rozchody, loni v květnu a letos v březnu. Vždy mě našel a já podlehla. Ale nyní se hodně změnil: zmizelo pití, slovní napadání, hodně se polepšil. Zkusila jsem jet s ním na víkend a tam jsem dostala ránu. V mé nepřítomnosti mi sáhl na telefon, takže má důvěra opět zmizela. Už nevěřím a chci odejít. Cítím to dobře?“

    Děkuji za dotaz i důvěru, s jakou mi píšete.

    Obdivuji Vás za tolik nových šancí, které Vás ale patrně již přesvědčily o tom, že někteří lidé si nezaslouží ani šanci první. Nicméně nebýt této zkušenosti, nevěděla byste to.

    Kde je alkohol, bývají sliby, očekávání a zklamání. Alkohol nekazí lidi, ale odhaluje. Umocňuje totiž to, co v sobě dovedně skrývají.

    Cítíte to správně a je pouze na Vás, zda potřebujete ještě další šance, sliby, očekávání a zklamání. Nebo jestli bolesti už bylo dost.

    Obsáhle to budu řešit v magazínu FC Jak být oporou dětem. Vy magazín čtete, takže jako bych tématem „o nádobě trpělivosti“ odpovídal přímo Vám…

    Váš Petr